3. ročník bez většího zaváhání ovládli dědoušek s vnoučkem Svobodovic. O novou kategorii v síni slávy se hlásí duo Marsch - Bogusch, kteří ve všech třech proběhlých ročnících skončili na druhém místě.

Téhle dvojici vrhačské disciplíny prostě sedí. Pravidelní medailisté a několikanásobní vítězové kuželek se dokázali prosadit i v šipkách.

Na poslední chvíli sestavená dvojice si počínala při své premiéře neohroženě a překazila tak již třetí útok na stále nedobytný zlatý hattrick

V pořadí šestý hráč, který má na svém kontě sto odehraných zápasů v dresu céčka.

Jen o jeden zápas později odehrál svůj stý zápas také Míra Šrámek. Jde o jeho první "nekuželkový" zápis do síně slávy.

Rekordman v počtu nastřílených bodů se jako čtvrtý přehoupl přes hranici sta odehraných zápasů.

Ač se tato dvojice dala dohromady až v průběhu turnaje, rychle naladila společnou notu a došla si až pro vítěství.

Osud si s ním tvrdě pohrál a hned do prvního kola mu přihrál favorita favoritů. Zázračná výhra ho ale nakopla k sérii vítězství, která ho dovedla až do finále. Tam mu osud ukázal svou přívětivější tvář a postavil proti němu člověka, který neumí prakticky nic jiného, než skončit ve všem druhý.

Interval se zkracuje. Na první titul jsme čekali 18 let, ten druhý přišel po dalších čtyřech letech, v sezónně 2013/2014.

Již čtvrtý člen klubu stovkových trojkařů. Rozhodující trefu si schoval na poslední zápas sezóny, který pro nás zároveň znamenal zisk druhého titulu.

Pájovi síň slávy zdá se zachutnala. Krátce po té, co vstoupil do klubu tisícibodových střelců dosáhl i na další milník, když dal za Céčko svou stou trojku. Stal se tak v pořadí třetím členem klubu elitních trojkařů.

Už čtvrtý střelec, kterému se podařilo v dresu Céčka dosáhnout na metu tisíce bodů, potřeboval na to přitom méně než 50 zápasů.

Z role ničitele hattricků se vyhoupli do pozice čekatelů na hattrick. Dvakrát tuto možnost překazili jiným, teď se o nemožné pokusí sami ...

Třetí zápas v řadě a třetí hráč, který dosáhl na metu sta odehraných zápasů. Pro Ríšu Bogusche jde o vůbec první zápis do Síně slávy.

Do čerstvě založeného klubu "stozápasových" vstoupil hned následující zápas Radek Holuša. I on se tak už stal členem všech tří klubů.

Poslední elitní klub otevřel Petr Bittner, který v dresu céčka podle dochovaných statistik jako první odehrál sto zápasů. Ten stý přišel přesně v den jeho 34 narozenin. Jelikož už se dříve zapsal mezi tisícibodové střelce a stovkové trojkaře, podařilo se mu zároveň jako prvnímu zkompletoval celou sbírku.

Tenisovým turnajem, který se konal při příležitosti oslavy 45. narozenin Pavla Marsche, propluli bez zaváhání. Na své cestě do finále rozdávali kanárky jednoho za druhým. Ve finále si pak se svými soupeři poradili v poměru 6:3.

Překvapiví vítězové šipkového turnaje. O svém vítězství rozhodli až posledním hodem.

Ničitelé legend. Podruhé jsme tu měli pokus o zlatý hattrick a podruhé se Fráňovci postavili proti.

Už třetí člen klubu elitních střelců, na dosažení tisícibodové hranice potřeboval 83 zápasů.

Lehká nervozita na nich proti loňsku přeci jenom byla znát, soupeři jim taká výrazně víc šlapali na paty, ale nakonec si vítězství obhájili. Příští rok se tak můžou pokusit o to, co se dosud nikomu nepodařilo ...

Teprve na začátku své kariéry a přece již přepisují historii turnaje a učebnice genetiky. Nedbali na to, co jim bylo dáno do vínku, a v nové rekordu hladce zvítězili. Můžou jejich výkony ještě vůbec někam růst?

Basketbal je hra dynamická a dynamicky se vyvíjejí i její pravidla. S některými novinkami se už sžíváme pomalu, posunutí trojkové lajny mezi ně ale rozhodně nepatřilo. Hned na prvním tréninku jsme tuto překážku několikrát překonali. Nejrychleji se však dokázal přizpůsobit borec, od kterého se to čekalo snad nejméně. Zapliš svůj střelecký pokus hravě proměnil a zastínil tak všechny slavnější kolegy-trojkaře.

Nejen tým s duchem vítězů, ale také líheň talentů je basketbalové Céčko. Naším výstavním produktem je Honza "Váňa" Bittner, kterého se nám podařilo vypilovat až na reprezentační úroveň. A neudělal nám ostudu. Již 2x se dokázal probojovat národní kvalifikací a loni se stal platným členem národního týmu při mistrovství světa veteránů pořádaném v Praze. Příští rok pořádá MS Brazílie a mi pevně věříme, že zase budeme mít své želízko v ohni.

Jedinečnost letošní sezóny se potvrdila i na turnaji. K premiérovém titulu přeborníků kraje se nám podařilo "přihodit" i druhý turnajový primát. Když se daří, ...

Po 18 letech jsme se konečně dočkali. Celá jedna generace vynikajících hráču musela obětovat tomuto týmu svá nejlepší léta, aby se nám podařilo vystoupat na úplný vrchol - v sezóně 2009/2010 jsme se stali přeborníky kraje.

V posledním utkání sezóny se podařilo Radkovi doplnit oba naše střelecké kluby. Bylo to také jeho poslední utkání před odletem do jůesej - tato dvě celosvětově uznávaná ocenění mu zajisté prošlapou cestičku do přípravném kempu některého z týmu NBA.

Tento zápis svého aktéra zajisté také proSLAVÍ. Hodila by se pro něj však spíš Síň hanby. Je v céčku vůbec prvním mužem (můžeme-li ho tak vůbec ještě nazvat), který rezignoval na své přirozené právo prdět ve svém domě, kdekoliv si tělo řekne. A co hůř. Nejenže takto zbaběle ustoupil, navíc ještě nechá svou manželku, aby tímto úspěchem nakazila i ženy a přítelkyně nás ostatních. Fuj!

Také "Klub trojkařů" má svého prvního člena. Už samo překonání hranice sta trojek je úctyhodný výkon. A co teprve předstihnout takové elitní trojkaře, jakými jsou pánové Řápek a Marsch...

Eda je vůbec prvním hráčem, který se probojoval do našeho "Klubu střelců" - k překonání tísícibodové hranice mu stačilo 44 zápasů.

Pouze načas se podařilo Šrámkům přerušit hegemonii těchto dnes již legendárních kuželkářů. Hned další rok se vše vrátilo do starých kolejí.

Životního úspěchu dosáhli Šrámkovi vítězstvím v silvestrovských kuželkách. Překazili tak Bittnerům ml. cestu za zlatým hattrickem - nyní mají zaděláno na svůj vlastní.

I když bývá obhajoba težší než zisk prvního titulu, na mladém páru nebyla nervozita vůbec znát. Titul Kuželkáři roku patří i v roce 2007 Bittnerům.

Ani v roce 2006 neopustili slávisté kuželkářský trůn. Stabilní výkony rodiny Bittnerů byly letos korunovány zaslouženým vítězstvím. Nikdo ze soupeřů se jejich famóznímu skóre ani nepřiblížil.

Do třetice se našemu Jendovi podařilo překročit práh průměrnosti. Tentokrát na svůj zápis do síně slávy ale určitě hrdý nebude. Jeho 30 skolených kuželek je suveréně nejhorším mužským výkonem, jaký chomutovská kuželna pamatuje.

Jako druhému v pořadí se podařilo překonat hranici sta bodů Radkovi Holušovi. Elegantním průnikem přes celé hřiště se zbavil všech pěti obráncům a neomylně zakončil. Jak se nám svěřil po utkání, hledal v posledních chvílích "oběť", se kterou by se přihrávkou podělil o tuto radost, ale všichni čtyři spoluhráči v té chvíli pečlivě na vlastní polovině zajišťovali případný "kontr". To, že snad někteří stáli dokonce zády k útočnému koši, je pravděpodobně pouze pomluva.

Dne 27.10.2006 se v domací utkání s týmem z Roudnice chomutovskému céčku podařilo po několika letech půstu překonat hranici 100 bodů v jednom utkání. Oslavovaným střelcem, který stovku prolomil, je Pavel Bachor. Je to jistě zasloužená odměna za bojovné výkony, které standardně podává.
P.S.: Ač fotbalově nevyhraněný, podle zákulisních informací upřednostňuje Slavii před Spartou.

Dlouhých šest let čekalo chomutovské céčko na vítězství ve svém domácí turnaji. Na sedmý pokus se dočkalo a odneslo si tak pohár pro vítěze.

Pája a Jituška Marschovi dokonale zaskočili všechny favority a výkonem 169 bodů se stali vítězi kuželkového turnaje v roce 2005. Po letech nezdarů, kdy si Pája dokonce vybojoval titul Moula roku, je to úspěch opravdu překvapivý. S výkonem Slávie prostě roste i výkonost jejích fandů.

Jednoznačně nejvíce bodů během jednoho utkání v historii chomutovského céčka zaznamenal Eda Heluz. Stalo se tak 16.12.2005 v Litvínově. 44 bodů bylo dokonce víc, než kolik dal zbytek týmu dohromady. Na obyčejnýho sparťana, slušnej výkon.

A opět tu máme našeho talentovaného nováčka - Honzu Svobodu. Ve středu 16.11.2005 zaznamenal svůj první koš ze hry. S pomocí clony, kterou mu postavil zkušený Váňa Bittner a perfektně provedeného klamavého pohybu se uvolnil pro přihrávku, kterou bez nejmenších problémů zpracoval a z perimetru vystřelil. A jako ostřílený borec s využitím desky střelu proměnil. Tímto výkonem si hlasitě řekl o zapsání na soupisku.

Dne 13.10.2005 dosáhl nováček v našem týmu, Honza Svoboda, svého prvního úspěšného trestného hodu v kariéře. Střela to byla nádherná, míč se ladně nesl vzduchem a po odrazu od desky nekompromisně zamířil do koše. Jen tak dál Jendo.

Dvojice ostřílených bowlingových harcovníků předvedla čistý styl, pevnou ruky a železné nervy a zaslouženě se tak stala vítězem prvního ročníku Burčákového turnaje. O zápis do síně slávy si řekli také tím, s jakou suveréností celý turnaj ovládli - gratulujeme.