Letos již potřetí se parta odvážných bojovníků, hrdý produktu chomutovského céčka, vydala u příležtiosti velikonoční hodovačky na okružní výlet Chomutovem. Šestici odvážných tvořili tito borci: Eda Heluz, Honza Svoboda, Martin Řápek, Zdeněk Bureš, Petr Bittner a konečně v roli šoféra věčně střízlivý a remcající Pavel Marsch.
Tradiční zahájení "u Heluzů" mělo letos své předkolo u Svobodů. Zde se setkali první čtyři bojovníci naší silné sestavy a při té příležitosti ztrestali hned tři dámy, které v domě objevili. Krátce na to jsme provedli přepadovou akci u sousedních Šofrů. Po probuzení celé rodiny a přibližně 20 minutách čekání jsem i zde splnili svou povinnost. Tou dobou nás již u Edy netrpělivě očekával zbytek komanda.
Oficiální start jsme jako obvykle proložili výtečnou polévkou a osvěžujícím drinkem. Následoval přesun k Heluzům starším. Tady už se pětice "neřidičů" pomalu dostávala do tempa.
Jediný abstinent v našem středu si nedostatek vzrušení vynahradil cestou do Horní Vsi - na nejrušnější křižovatce této etapy nejdříve dokonale zmátl našeho východoněmeckého souseda nepřepnutým blinkrem, aby ho vzápětí peprně seřval za nedání přednosti v jízdě. Třešničkou na dortu bylo následné parkování, při kterém jsme jedním středně velkým vozem zabrali celá tři parkovací místa. V Horní Vsi jsme nejdříve, letos premiérově, navštívili Burešovi a pak tradiční silnou trojici Zapletalovi, Marschovi a tetu Květu. U Zaplišů jsem se přes veškerou snahu o koordinaci našich intinerářů potkali s panem domácím (na fotografii v sedě) a jeho družinou.
Do této chvíle pasivní Jenda Svoboda se při opouštění hornoveských končin chopil role navigátora. Ve snaze najít alespoň některého z členů jeho široké rodiny nás protáhl snad celým Chomutovem a jeho okolím. Štěstí jsem měli až v dalekých Droužkovicích. Odtud vedli naše kroky do blízkého Ďuricova. I zde jsme se svého úkolu zhostili na výtečnou. Při návratu do civilizace jsem ještě v Dukelské navštívili sídlo rodu Drobných. Nejvíce sil nás stál pokus o spořádání Džuňova obědu. Dva plné hrnce řízků na naše již notně unavené žaludky ale byly moc.
Před sebou jsme měli poslední tři zastávky na chomutovském sídlišti. Jako první jsme navštívili paní Dášu s dcerou a další porcí řízků. Před odjezdem k Boguschům nás pan Svoboda opět vyvezl za svojí rodinou. Bylo jeho velikým štěstím, že jsme tentokrát při hledání uspěli napoprvé. Pak již nic nebránilo v cestě k letos rovněž premiérovým Boguschům. Závěr našeho putování patřil tradičně rodině Bittnerů. Letos však nebylo finále zdaleka tak bouřlivé jako v minulých letech, takže se obešlo bez škody na vybavení bytu.
Pro dokreslení náročnosti celé akce zde uvádíme pořadí a množství alkoholu, s kterým se každý člen skupiny musel poprat: jameson jameson becherovka slivovice bacardi bacardi bacardi jameson becherovka becherovka jablíčka 2x jameson ballantines jameson
Konzumační lístek labužníka Marsche pak vypadal takto: džus soda soda cola nealko pivo cola džus džus cola soda soda cola cola nealko pivo
Závěrem bychom chtěli poděkovat všem slečnám i dámám, které se nebály vpustit nás do svých příbytků a měly veliké pochopení pro naši alkoholem posílenou rozvernost. Naše omluva pak patří těm, na které se letos nedostalo. Program byl velmi nabitý a jen velmi obtížně jsme do něj vměstnali vše co jsem nakonec stihli. Trpící Pája Marsch by navíc asi další limonádu nevydžel.