Až si člověk říká, jestli se Billy neměl narodit o den dříve, tedy 2.2. Číslovka 2 je mu totiž evidentně souzena. Po loňské oslavě svých narozenin, kde vydřel dvě druhá místa (tenis a šipky), se letos pokusil o reparát. Takže druhý tenisový turnaj, druhý postup do finále a .... druhé druhé místo. Ve večerním programu byly tentokrát šipky nahrazeny piškvorkami. A co byste řekli? Ano, správně. Další druhé místo. Ale popořádku ...
Začněme tenisem. Jelikož se těsně před turnajem rozpadla vítězná dvojice loňského ročníku, postrádal turnaj jasného favorita, resp. okruh dvojic, které se mohly (nebo spíš chtěly) za favorita pokládat se skokově rozšířil. Nebylo tedy až takovým překvapením, že titul vybojoval nenasazený pár Standa Lesák - Martin Řápek. Oba borci si v žádném případě nenechali zkazit radost z vítězství tím, že se pod ním vlastními výkony podepsali jen minimálně. Standu totiž musel ještě před začátkem turnaje nahradit Radim Řimsa a o moc delší nebyla ani Martinova cesta, kterého vyřadilo zranění v průběhu turnaje a play-off za něj odehrál Pavel Malý. Jim tedy také patří zápis do síně slávy.
Jak již bylo naznačeno, ve finále se proti nim postavili Pavel Marsch se svým spoluhráčem Ríšou Boguschem. Pro budoucí vítěze ale byli snadným soustem. Ti se tak nejvíce nadřeli už v semifinále, kde narazili na mladou a dravou dvojici Kryštof Zapletal - Alice Svobodová.
Podobně jako v případě tenisu i pavouk pro piškvorky byl prošpikovaný jmény favoritů, nad nimž ale přeci jenom čněl jeden, jehož jméno zde snad raději ani nebudeme vyslovovat. Navzdory všem očekáváním ale už v první kole našel přemožitele, Radka Holušu. Toho nečekaný úspěch tak nakopnul, že si nakonec došel pro titul krále piškovrek. A kohože Radek porazil ve finále? To snad ani nemusíme zdůrazňovat.